Dělostřelecké raketové systémy mají stále své neoddiskutovatelné místo na moderním bojišti 21. století. Zbrojní giganti Lockheed Martin a Rheinmetall spojili v roce 2023 síly a výsledkem jejich snažení je systém GMARS (Global Mobile Artillery Rocket System), který má uspokojit rostoucí poptávku pro raketovém dělostřelectvu dlouhého doletu.
Lockheed Martin je přední americká společnost na poli leteckého a obranného průmyslu a technologií, mimo jiné výrobce letounu F-35, německou zbrojovku Rheinmetall si můžeme spojit například s bojovým vozidlem pěchoty Lynx, které firma nabízela i České republice. Obě společnosti se spojily za účelem vývoje nového systému GMARS, jenž má splňovat nejpřísnější kritéria na takovou zbraň. Poprvé mohla nové zařízení vidět odborná a laická veřejnost na prestižním francouzském veletrhu obranné a bezpečnostní techniky Eurosatory 2024. V srpnu tohoto roku se uskutečnila první úspěšná ostrá palba systému na střelnici White Sands v Novém Mexiku.
Silná palebná podpora a velký dostřel
Systém je postaven na kolovém podvozku Rheinmetall HX (8×8), což je řada taktických nákladních vozidel, která je v provozu od roku 2007. GMARS nabízí dvojnásobnou kapacitu munice, respektive dvojnásobnou palebnou sílu oproti systému HIMARS. To v praktickém ohledu zvyšuje efekt jedné salvy a snižuje potřebu rychlého doplňování. GMARS má dvoupodvozkový odpalovací systém, který může používat munici rodiny MLRS, MGM-140 ATACMS a PrSM. Systém je tedy kompatibilní s existující výzbrojí NATO.
GMARS má vyšší palebnou kapacitu, velký dostřel a škálovatelnost. Podle různých zdrojů poskytuje palebnou podporu na vzdálenost až 400 km, některé však uvádějí, že dosah se může dostat i přes tuto hodnotu. Oproti svým konkurentům je to nepopiratelná výhoda, protože například ruský raketomet Tornado-S má maximální dostřel kolem 200 km.
Evropa může těžit ze spojení předních zbrojovek
GMARS cílí také na evropské zájemce. Je nutné zdůraznit, že z partnerství obou předních světových zbrojovek může právě těžit Evropa, umožňuje totiž výrobu a podporu na starém kontinentu a ve výsledku zkracuje dodací lhůty pro evropské armády. V této souvislosti zmiňme, že Německo chce nahradit raketomety Mars II, jež vychází z původního amerického systému M270 MLRS, který například používá rovněž Ukrajina proti ruským invazorům. Výrobci systému GMARS měli velký zájem nabídnout zařízení Německu, ale jak před časem uvedl server Defence24, Berlín jej nakonec nekoupí.
Polsko jako potenciální kupec GMARS?
Nicméně jak uvádí web Task & Purpose, jedním z potenciálních zákazníků GMARS může být Polsko, které se zaměřuje v posilování svých obranných kapacit mimo jiné i na raketové systémy MLRS. Varšava se společností Lockheed Martin podepsala dohodu na nákup 486 raketometů HIMARS. Kromě toho si Polsko pořizuje rovněž o 126 salvových raketometů K-239 Chunmoo, za jejichž výrobou stojí známá jihokorejská zbrojovka Hanwha. V obou případech chce polský výrobce WB montovat odpalovací zařízení na domácí nákladní automobily.
Jako další potenciální kupci se jeví pobaltské země. Jsou to členské země NATO a všechny si raketomet HIMARS pořídily.
GMARS má všechny předpoklady, aby uspěl nejen v Evropě. „Společnost Lockheed Martin se zavázala poskytovat taková inovativní řešení, která splňují potřeby našich zákazníků,“ prohlásila Paula Hartleyová, viceprezidentka Lockheedu. Hartleyová věří, že o nové odpalovací zařízení bude v Evropě velký zájem, ale také mimo ni. O tom, zda měla pravdu, se přesvědčíme během následujícího období.
Zdroj: Rheinmetall, Task & Purpose, Defence24
Autor/Licence fotografie: Rheinmetall